Srí Lanka 2015 aneb přes zasněžený Istanbul do tepla a zpět

Na přelomu února a března jsme se s partou lidí vydali na poznávací zájezd po Srí Lance pořádaný cestovkou CK Mundo


Srí Lanka 2015 aneb přes zasněžený Istanbul do tepla a zpět Štítky:  , , cestopis, GeoCaching,

    Na přelomu února a března jsme se s partou lidí vydali na poznávací zájezd po Srí Lance pořádaný cestovkou CK Mundo.



17.2./18.2. Úterý / Středa - Letiště, Istanbul
Úterní podvečer je ve znamení přesunu na letiště, kde potkáváme ostatní účastníky zájezdu. Odlet z Prahy probíhá v klidu a standardně, takeoff asi s půl hodinovým zpožděním. Istanbul nás vítá sněhovou vánicí a 2cm sněhu. Po zkušenostech ze středoevropských a severských letišť nás to ale neznepokojuje - jak naivní :). Po hodině kroužení před přistáním a hodině na taxiway před výstupem z letadla se konečně dostáváme do nitra terminálu. Zpoždění je fajn, nebudem aspoň muset tak dlouho čekat na přípoj na Srí Lanku.

Sri Lanka 2015 – Přílet do Istanbulu

WiFi pouze placená, sedačky u Gate216 jsou lepší - ABS/PUR - ne jako ty studené plechové u GATE 304 odkud nám to má letět.
Kolem 3 ráno se přesunujeme do letadla. APRONbus nás veze zasněženým letištěm k letadlu na stojánce, je sice trošku zasněžené, ale nedočkaví tepla Srí Lanky nečekáme žádnou zradu. Odlítá poslední letadlo před náma, hurá, jsme na řadě... už vyrážíme na ranvej.
A pak začalo naše Istanbulské dobrodružství...

8 ráno:
Po 4 hodinách strávených na APRONu a taxiway a dvou antifreez nástřicích jsme zase zpátky na GATE. Sněhu kupodivu neubylo, ba naopak, a pořád sněží (-2stC). Spíš to vypadá, že letíme přes Stockholm:)
Celý den trávíme na terminálu, průběžně kontrolujeme znova a znova odsunovaný odlet. Mezitím do sebe ládujem bagety poskytnuté Turkish Airlines a objevujem skrytá zákoutí odletové haly. Prosklenými fasádami terminálu pozorujem, jak střídavě sněží a chumelí a taky koulující se pozemní personál letiště.

Sri Lanka 2015 – Chumelenice v Istanbulu

Situace zatím není ještě tak zlá. Ostatní cestující jsou na tom hůř. Ti si nesbalili deky z letadla jako my. V průběhu dne jsou rušeny další a další lety. Teda kromě letů AirKasachstan, AirIraq apod., kde jsou piloti nejspíš zvyklí startovat za mnohem horších podmínek (a pokud mají dostatek vodky :D)
17:00
Na tabuli naskočil odlet 17:40, vyrážíme ke gate. Opět APRONbusem, sněhu poněkud přibylo.

Sri Lanka 2015 - Zasněžené letadlo

18:30
Personál se snaží odtlačit letadlo ze stojánky, nejde jim to. PushTruck bruslí před předkem letadla jak Pljuščenko ale ani se nehnem. To dá rozum. Na deseti centimetrech sněhu odtlačit zapadané letadlo na letních gumách...to nepůjde.
Přijíždí větší a silnější PushTruck, opět bruslí. Cele toto donkichotské jednání pozorujeme v přímém přenosu prostřednictvím kamery umístěné na předku letadla.
Po 2 hodinách dorazil dělník s lopatou... a druhý. Odhazují sníh pod koly PushTrucku. No moc jim to chlapcům tureckým nejde, hold tu sníh není standard.
Oszenstvo letadla, posilněno štědře rozlévanými panáky, se baví. Já držím ženu, která se se slovy "Pusťte mě ven, ukážu jim jak se drží lopata" vrhá k východu.
Po dalších 20minutach a 3 dělnicích jsme se nakonec pohli. Chvíli to jede... a pak letadlo zapadlo v závěji na taxiway, dělníci odložili lopaty a vytáhli mobily s foťákama. Není nad aktuální selfie. Se zapadlým letadlem v pozadí, to se jen tak nepoštěstí.
Pat a Mat tiše závidí.
Po další půlhodině nahodil letoun motory, zajel zpět na stojánku a let byl zrušen. Balíme 4 deky a 3 polštáře, však ony se budou hodit, a jdem zjišťovat, co bude dál.

19.2. Čtvrtek - Letiště, Istanbul
Fronta na přebookovani letu je přes celou odletovou halu. No nicméně po 3 hodinách stepováni a 4 bagetách máme letenky na první ranní (a volný) let - 22.2.
Jdeme zařizovat kufry, hotel apod.
4:30 - Petrovi (průvodce) se podařilo sehnat volný hotel, mezitím řešíme kufry a bivakujme na kartónech vytažených z popelnice. Třídit odpad má smysl... Ještě že máme ty deky z letadla.
6:30
Opouštíme vyhřáté kartony u Starbucks, které jsou ihned obsazeny okolními cestujícími, a odjíždíme na hotel. Autobus má na kolech řetězy. A není sám.
6:50
Sirma Sultán Hotel, přímo na okraji historické části města - Sultanahmet. Posteeeeeel!!! Píšeme domů SMS a jdem spát.
15:00
Odpočinutý přicházím na to co je příčinou. Já. Před 15lety jsem ohmatal kouzelný sloup v Hagia Sofia :)
Posnídali jsme bagety nafasované na letišti a jdem koupit vodu a zkusit sehnat svetry a čepice. Na okolních střechách je 10-15cm sněhu, na cestách totéž jen rozježděné na sračky. Tady hold pluh neznají (nehledě na to že v křivolakých uličkách v historickém centru by ani neprojel)
Úvodní výprava dopadla dobře. Vodu máme, čepice ne. Zítra.
Před Modrou mešitou je 20cm sněhu, Hagia Sofia lemována sněhuláky.

Sri Lanka 2015 – Modrá mešita Sri Lanka 2015 – Hagia Sofia

18:00
Schůze výpravy v nedaleké restauraci. Kebab mix, 2 čaje, 2 piva , nafasována mapa města a jdem do tepla pod deku.

20.2. Pátek - Istanbul
Pátek zahajujme flakingem a lenošením v posteli. Ven do zimy se nám v letním oblečení nechce. Po poledním kvílení muezzínů (jsou slyšet ze všech mešit okolo, kouzelná kakofonie) vyrážíme na obhlídku města.
Z mrholení se místy stává déšť, takže obrazíme památky zevnitř - Hagia Sofia. Sice jsem varován, že jestli ten sloup zase osahám tak přijdu o prst, ale je to zbytečné. Otázka je, kdy bude další návštěva:). Hned vedle pak Basilika Cistern (podzemní vodojem) s moc hezky vytvořenou světelnou atmosférou a nakonec Grand Bazaar - tolik krámů na jednom místě jen tak neuvidím, navíc když člověk zvedne oči nahoru, je to i hezky postavená stavba.

Sri Lanka 2015 – Istanbul, Basilika cistern

Venku stále prší, tak se pomalu přesunujme na hotel a pak na večeři / schůzi.
Večeře se opět vyvedla, včetně přednášky (a následné diskuze) o buddhismu. Cestou na hotel zakoupeny 2kousky Efez birra za nekřesťanských 105Kč. Vlastně proč ne, když je to od muslima. (ve večerkách alkohol nemají, na to jsou tady speciální obchody)
Plus záživná debata na téma Milan Baroš s naháněčem z místního baru. Pak přesun do 4patra (zabrali jsme hotelovou restauraci a paříme)


21.2. Sobota - Istanbul
Pozdní budíček, snídaně v prosluněné restauraci, zabalit, uvolnit pokoj a vyrážíme směr Galatská věž.
Dneska je tady děsně moc lidí. Na Galatskou věž jsme šli parkem pod Topkapi, pak po nábřeží podél přístavu. Během cesty jsme upozornili protijdoucího cestičce bot na to, že mu upad kartáč. Než jsme se nadáli, měli jsme čisté boty a byli jsme o 19TL chudší. Ten hajzlik to asi měl nacvičené.

Sri Lanka 2015 – Galatská věž Sri Lanka 2015 – Rozhledy z Galatské věže

Při vstupu do věže se opět projevila turecká vyčůranost - děti za 5, dospělí 10, cizinci 25TL. Ale výhledy na Istanbul i Bospor stály za to.
Po cestě zpět jsme se prošli Egyptským bazarem. Za mne zklamání - celá budova je obalena ocelovou konstrukcí a makrolonem, vnitřek taky :(
Směřují ženu do proudu mířícího ven.
Pak přes nádraží (první a zároveň poslední Turecká keš u kavárny Orient Express) do Modré mešity.

Sri Lanka 2015 – Kavárna Orient express Sri Lanka 2015 – Modrá mešita zevnitř

To zas bylo něco pro Alčiny rovnostářsko-feministické pudy. Taková velká mešita a pro ženy vyhrazen pouze kamrlík za úschovnou bot.
Odjezd na letiště kupodivu bez problémů...a pak to přišlo.
Po přesunu na business class odbavení dostali letenky pouze 4 z výpravy. My s Alčou jsme naštěstí mezi nimi, takže letíme. Ostatní řeší co dál - letět zítra a přeplánovat cestu, nebo nejbližším spojem domů?


22.2. Neděle - Odlet, Maledivy, Kandy
Necháváme je svému osudu a s Danielou a Evou, dvěma dívčinami (ségrami) z Vizovic a Zlína, nastupujem do letadla. Škoda že jejich slivovice padla už předevčírem. Odlet kupodivu (na turecké poměry - 5minut=30 českých) načas.
V letadle sedíme každý jinde, mne sere protivný Bulhar za mnou, furt mi kope do sedačky. Když ji sklopím, že chci spát, tak prudí. Ani vynadat mu nemůžu neb mi nerozumí. Ostatní mají víc štěstí.
Blížíme se k Malé, začínáme kroužit. Že by zase sníh? To snad ne. Ne ne, to bílé pod máma jsou písečné pláže. Ufff.
Dosedáme s 5 minutovým zpožděním, 90% pasažérů opouští letadlo. Mezi nimi i protivný Bulhar. Zbytek, co letí dál, rychle obsazuje místa u okýnek a loví foťáky. My taktéž.

Sri Lanka 2015 – Maledivy

Před odletem, mezi asi 8 počítáními cestujících, nás jeden šikovný letušák pouští na schody nadechnout se tropického vzduchu a pošimrat sluníčkem. Srí Lanko, už letíme.
Tentokrát odlet i přistání na čas.
Hrstka cestovatelů se vyhrnula z letadla, kufry už jsou tady. Výměna USD->RS v pohodě, v hale nás čeká Ashok, místní průvodce naší cestovky. Lifruje nás do minibusu a my jedem směrem Kandy.
No jedem. Jezdí se tu vpravo nebo vlevo? Dle stylu jízdy našeho řidiče to není zcela patrné, po cca 10km si vybírá levou stranu vozovky, na které víceméně setrvává po zbytek cesty. Místy předjede nějakého Tuk-Tuka (podle jejich počtu cca 2 stroje na osobu), občas autobus a nebo 5ti člennou rodinu na jedné motorce. My pozorujem okolní přírodu a tak.
Do Kandy přijíždíme za tmy.
Hotel Green Woods. Hezky usazený v kopci, kolem palmy. Příjemně tady fouká. Sprcha a odpočinek jde stranou, pokud chceme večeřet. Tady se vše v 8 zavírá. Stíháme rýži a kari v místním fastfoodu, kupujem vodu a jdem na hotel. Hlásíme se domů, čteme upravený harmonogram výpravy, který vymysleli v Istanbulu (taky tak vypadá :(, hlavně jeho konec)
No nic. Ráno moudřejší večera. Došlo i na sprchu, zhasínáme a chystáme se spát.
Propiskovým trikem (občas se vyplatí číst před cestou cizí cestopisy) aktivuju zásuvku, nabíjím mobil a dopisuju poslední dva dny.
Venku neřvou jen cikády, ale i nějaká jiná zvířata, že by ty snídaňový opice co zmiňoval majordomus? Uvidíme...


23.2. Pondělí - Kandy
Budí nás hlasy džungle, ale je ještě tma tak spíme dál. Po opravdovém budíčku vyhlížíme opice, nakonec se dvě i s mláďaty spouštějí z protějšího stromu a směřují si to k nám. Za chvíli jsou na terase a somrují něco k snědku. Majordomus říká nekrmit, tak mají smolíka.

Sri Lanka 2015 – Opice Sri Lanka 2015 – Opice

Po snídani první seznámení s buddhismem v reálu - chrám Buddhova zubu. Stíháme ranní pútju. Těžká komerce, ale nakonec jednu ze 6 schránek na zub asi na vteřinu zahlídnem. Následná atmosféra a vůně obětních květin nás však nenechá odejít, usedáme na zem a zůstáváme do konce a rozjímáme s místními.

Sri Lanka 2015 – Kandy – Chrám Buddhova zubu

Pak prohlídka zbytku chrámu. Muzeum buddhismu ale míjíme, podle fotek u vstupu je to Buddha 100x jinak.
Raději vyrážíme na túru kolem jezera a na první keš na Srí Lance.
Z lehkého mrholení se stává první tropický slejvák. Trvá přesně 9minut. Ty jsme strávili v podchodu pod cestou. Ne sami. Kuchař z nedaleké restaurace se nám snaží prodat třešně, co nese do kuchyně - to víš že jo.
Cestou kolem jezera (mimochodem, už zase prší) vidíme varana, jak se snaží najít něco k jídlu a hejna školaček jak se snaží najít svůj autobus, rodiče nebo Tuk-tuk.
První keš na Srí Lance!!! Vydává nám ji paní v obchůdku se suvenýry. Takových je tady podle logů většina:( V ČR by je keškosupervizor nepovolil, hold jiný kraj, jiný mrav. Kupujem sponku do vlasů za 100RS, prodavačka kušní, že platíme 1000, jako ostatně dnes již poněkolikáté.
Po kešce přesun na svačinu (vegetable pan, mňammňam) a na vystoupení folklorního souboru. Cestou odháníme několik desítek naháněčů turistů. Se vstupenkami co máme v rukou (od majordoma) to jde snadněji.
Red Cross Hall - místní kultůrák s plechovou střechou a pódiem. Na něm buší do bubnů 4 chlapi, další křepčí okolo. U druhé skladby nastupují u děvčata, my mírně dřímem. Hold celodenní procházka v tropickém parnu, mumraji okolo a zážitcích už jsme docela utahaní. Nicméně ohňová show a chůze po uhlících (my ne, dyť na tom jde krkovičku grilovat) nás probere a přesunujeme se na večeři. Vyhlídli jsme si místní terásku, ale je tu rachot z ulice - milion aut a ještě víc uřvaných ptáků na stromech okolo, zdrháme dovnitř. Mi je tam hyc, holkám příjemně teplo. K jídlu vybíráme nudle, rýži, kari, zeleninu, kuře...klasika.
Cestou domů přes nádvoří chrámu potkáváme davy a masy turistů co směřují z večerní pútji. Ještě že jsme šli ráno.
Po příchodu na hotel zde nacházíme i zbytek výpravy, někteří jsou už osprchovaní a v letním oblečení. Bohoušovci a Luďkovci nedorazili, nakonec toho na ně bylo moc a vrátili se domů. V jejich věku se jim ale vůbec nedivím. Takže nás je tady nakonec 20 včetně průvodců Hanky a Petra. Odcházejí na večeři, my do sprchy a namazat Panthenolem připálený krk. 25tka od Báry je nějaká slabá, nebo jsem ji na sebe napatlal málo. Snad nebudu zítra kvičet jak veverka, nebo spíš opice.
Venku už jedna kvičí a my jdem do postele. Ráno se brzo vstává (jsem zvědav co na to opice) a před 8 odjezd na slony.


24.2. Úterý - Pinawala, Peradeniya, Nuwara Eliya
Opět snídaně s opicemi a nemyslím tím spolucestovatelky, pak odjezd na slony do Pinawaly. Je to tady strašná komerce, s původním záměrem sloního útulku to už nemá ani za mák nic společného. Vstupné nehorázné, mahmudi chtějí za všechno bakšiš. Tak se aspoň Alča svezla na slonovi, já zuřivě fotím. Načež mne ta potvora tlustokožec obhodí vodou, z čehož má mahmud děsnou srandu. A pak ještě 2x :) A samozřejmě chce bakšiš. Tenhle má aspoň jakž takž smysl.
Převoz Tuk-tukem na sloní koupaliště k řece. Tady jsou sloni aspoň více méně na volno v řece. Samotný sirotčinec nic moc.

Sri Lanka 2015 – Pinawala, sloni Sri Lanka 2015 – Pinawala, sloni vřece

Přejezd do botanické zahrady v Peradeniya. Stromy, palmy, keře, opice u popelnic, spící kaloni v korunách stromů, hejna místních školáků různého věku. Ke konci začíná pršet. Tentokrát trvá déšť cca 15minut. Ten jsme tentokrát přestáli v Garden restaurant. Ice tea s limetkou je výborný, s tím co prodává Lipton v plechovkách se to nedá vůbec srovnat. Přestává pršet akorát tak, že se stihnem vrátit k autobusu. Odjezd do Nuwara Eliya.
Cca 70km trvá skoro 3 hodiny. Ale cesty tomu odpovídají - buď se opravují (čeští silničáři by se sem měli jít učit, tady se fakt maká), nebo ke konci meandrují mezi svahy porostlými čajovníkovými plantážemi.
Nuwara Eliya, hotel Richmond Inn. Je tady docela chladno a prší, recepční říká, že už týden v kuse.
Na hotelu rýže s kuřetem, čaj, a Lion (první pivo na Srí Lance). Alča si stihla ještě umýt vlasy a nasazuje zimní čepici. Bude spát jak Trautmberk :D. Zamlouváme pod deku, protože odjezd je v 5 - dopoledne na Konci Světa padá mlha a neviděli bychom nic. Jestli bude zítra počasí jako teď, tak po tom treku, co je v planu, budem mokří jak myši a asi toho moc neuvidíme:(
Venku je ticho, žádná opice ani nic. Občas projede tuk-tuk. Hold vysočina.


25.2. Středa - NP Horton Plains
Odjezd v 5 ráno od hotelu třemi mikrobusy. Klikatými cestičkami meandrujícími směrem na náhorní plošinu autobus opravdu neprojede. Dospávat moc nejde, nepohodlně to drncá.
Útrapy ranní cesty se vyplatily. Cestou do národního parku Horton Plains míjíme stádo jelenů Sambar pasoucí se za rozbřesku u cesty.

Sri Lanka 2015 – Kandy – Horton plains - Sambar Sri Lanka 2015 – Horton plains – východ slunce

Po rozednění a snídani (vajíčka v toustech) vyrážíme celá skupina na 8km túru po parku. Cestou toho z fauny k vidění moc není, ale ta panorámata a krajinky zahalené v ranní mlze. Prostě paráda.
Docházíme na malý konec světa a po fotopauze vyrážíme na ten velký. Sraz je to opravdu pořádný. Přes hřeben se valí mlha. Cestou k autobusu míjíme vodopád a další nádherné pohledy do krajiny.

Sri Lanka 2015 – Horton plains – konec světa Sri Lanka 2015 – Horton plains – Bakers Falls

Po obědě a výměně vozidel nás čeká exkurze továrny na čaj továrna MACKWOODS. Pro mne závan práce - taková zrychlená rizikovka. Klobouk ale dolů před konstruktéry strojního parku. Ten pamatuje kolonizaci Brity v polovině 19. století a je stále plně funkční.
Posilněni několika šálky čaje odjíždíme zpět na hotel. Cestou část vystupuje na nákupy, večeři a procházku městem Nuwara Elyia.
Večer dáváme na hotelu 3Liony a jdem spát, ráno se balí a odjezd.


26.2. Čtvrtek - Sita, Ella, Little Adam's Peak
Po snídani odjezd směr jih. Cestou návštěva chrámu Sita, zasvěcenému opičímu králi Hanumanovi. Je hezky vymalovaný a místní kněz nám dává požehnání - tečka na čelo oranžovou hlinkou a vypít lžičku vody. Snad se z ní neposerem. Další zastávka je městečko Bandatawela, kde nakupujeme čaje v místní fabrice. Není tak známá jako MACKWOODS, ale zato o poznání levnější. Taky je tady zájezd japonských turistů a další přijíždí. Na vedlejší čerpačce Nafta = 95RS/litr. Ufff, tohle bych chtěl mít doma:)
Ella - nakup ovoce na výšlap na Little Adam's Peak. Cestou nahoru procházíme čajovými plantážemi a funíme, ale výhledy z vrcholu do okolní krajiny stojí za to, i když je občas mlha.

Sri Lanka 2015 – Little Adam's Peak Sri Lanka 2015 – Little Adam's Peak

Pod kopcem v restauraci jsme si dali Cotu Rotti a Rotti - místní speciality. A pak jsme zjistili, že jsme cestou dolů zatratili Alčinu šusťákovku. Tak jsem si kopec vyběhl ještě jednou, ale stejně jsme ji nenašli:(
Navíc jsem cestou nahoru zmokl a po cestě k autobusu nás pak zastihl pravý tropický liják. Armádní pončo pro ČR nestačilo, mokří jsme byli skoro všude. Tuk-tuk za 100RS přišel vhod.
Na hotel v městečku Sandagiripura dorážíme zase za tmy. Konečně pravé tropické počasí - vlhko a hyc (27°C v 9 večer). V koupelně na nás čeká gekon.
Odchod na večeři a huš spát, ráno se vyráží za tmy na safari. Pokud vůbec usnem, v tom hycu to moc nejde. A navíc se za okny ozývá kakofonie cikád a žab.


27.2. Pátek - NP Yala, Safari
5:44 příjezd k bráně NP Yala. Kromě našich 3 je tady dalších asi 300 jeepů. Tam bude víc lidí než zvířat.
Po vyřízení vstupních formalit a rozednění jdem poznávat krásy místní fauny.
Hned za branou jako prvního vidíme krokodýla bahenního, vypadá jako gumová atrapa pro turisty.
Pak následují opice, buvoli (Arni cejlonský) hejna ptáků, jeleni Axis. U jezera, které slouží jako napajedlo pro buvoly, byl jiným jeepy spatřen levhart, tak nějakou dobu čekáme, ale nic. Protentokrát nemáme štěstí. To se na nás usměje hned za chvilku, i když s přispěním našeho řidiče. Chlápek ví, co dělá. Přímo před jeepem nám přes cestu přechází skupinka slonů indických i s mláďaty. Jsou tak metr od auta!!! Juuuu.

Sri Lanka 2015 – NP Yalla - Buvoli Sri Lanka 2015 – NP Yalla - Sloni

Pak chvíli projíždíme NP, cestou buvoli, divoká prasata, Mungo Indický, několik varanů a spousta pávů (korunkatých), až dorazíme na pobřeží Indického oceánu na snídani (standardní snídaňový balíček - tousty s vajíčky a 2 minibanány). Po jídle focení na pláži a huš smočit nohy do moře. Koupat se tady nesmí, jednak je to stále NP, jednak jsou tu nebezpečné vlny.

Sri Lanka 2015 – NP Yalla - Snídaně Sri Lanka 2015 – NP Yalla - Vlhy

Nastup do jeepů a jedem. No jedem. Kodrcáme se prašnými polními cestičkami, cestou potkáváme strom s visutými hnízdy Snovače žlutozobého, několik Vlh modrých a další zvířata. Taky nám již známou skupinku slonů. Tentokrát se šli napít k jezeru v bushi. Řidič jeepu je asi spec na slony, zas je máme z první řady :)

Sri Lanka 2015 – NP Yalla - Sloni u napajedla

Na oběd dorážíme k dalšímu ze dvou míst, kde se tady může vystoupit z auta - k řece. Je hyc takže jídlo počká a hup do vody. Sednout na zadek a v proudu si vyhrabat bazének v písečném dně :). Ve vodě jen tak ležíme a necháváme se chladit vodním proudem asi 15minut v kuse.
K obědu pro změnu rýže a kari :), pak odjezd do bushe. U jednoho z napajedel stojí hlouček jeepů, řidič říká, že je tam leopard. Chvíli hledáme, pak jej nacházíme! Sedí si v dálce ve stínu stromu a vůbec nevypadá, že by měl zájem o publikum. Ani procházející buvol ho nevzruší. Tak jej chvíli pozorujeme jak sebou mele, občas zvedne hlavu, nebo se poposune. Tenhle ze stínu nevyleze, takže jedem zase dál.
U dalšího jezera nacházíme koupajícího se osamoceného sloního samce. Prochází se po dně a jako ledoborec rozráží záhon vodní trávy, kterou se cpe. Na zádech i hlavě se mu vozí bílí ptáci. Idylka. Vydržíme ho sledovat snad hodinu a dobře děláme. Slon se nacpal a plave k nám! Na břeh vylézá hned za naším jeepem! Chvíli se drbe o kámen a pak míří do bushe. Cestou ho ale zaujme tráva na jejím okraji, tak se nám ještě předvádí.

Sri Lanka 2015 – NP Yalla – Slon plave k nám Sri Lanka 2015 – NP Yalla – Slon v jezeře

Toto byl zlatý hřeb našeho safari. Odjíždíme domů. Krokodýl už tam není- gumový nebyl. Za branou NP ještě potkáváme stádo makaků hulmanů, pak nás zastihne další tropický slejvák. Tak tak stihnem shrnout igelitové boční stěny jeepu, ale stejně máme úplně mokré nohy.
Na hotelu sprcha, propláchnout zaprášené oblečení (nevím nevím, jestli uschne, znova prší). Zatímco dopisuju cestopis za poslední 2dny se na střeše protějšího bungalovu prohání dva mungové.
Večeře naproti restaurace Refresh - eine grose katastrofe. Na jídlo čekáme 2 hodiny. Při placení si uděluji 20%slevu čímž totálně zmatu celé osazenstvo (8lidi) restaurace. Chvíle dohadování v Srenglish a jdu spát. Alča ještě kalí na terase hotelu s ostatníma.


28.2. Sobota - Tissaharama, Kindra, Tangalla, Dondra, Mirissa
Alču bolí hlava:) Snídáni (vajíčka s nějakou šťávou) v 7:15 nám donesli 10minut před 8. Tady na jihu čas asi neřeší. Mnooo, po včerejších zkušenostech z restaurace je to ale nadlidský výkon.
Den zahajujeme dagobami v Tissaharamě. Jak to jen popsat...procházka v hycu. Do dagob není vstup a Buddhové před nima jsou všichni stejní. Stavby jsou to ale impozantní.
To chrám Kindra, kam jsme pak přejeli, je něco jiného. Stojí na skále nad oceánem. Panorámata a klid přímo svádějí k rozjímání. Jen kdyby rozhycovaná skála tak nepálila do tlapek.

Sri Lanka 2015 – Tissaharama Sri Lanka 2015 – Kindra

Tangalle. Po obědě první koupání v Indickém oceánu. Vlny mají neuvěřitelnou sílu, o čemž jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Jedna pořádná mne vymáchala a pak vyvrhla na pláž jako vorvaně. Mám o písek sedřené rameno a bok. Anesteziolog a chirurg (Terka s Jirkou, účastníci zájezdu) větři práci. Po konstatování ze to není na šití plácám na zadek antiseptický ubrousek a je vyřešeno. Večer to zaplácnu jodisolem (který je samozřejmě v kufru v autobusu) a bude.

Sri Lanka 2015 – Tangalla Sri Lanka 2015 – Tangalla – ostrovní chrám

Přejezd na maják Dondra. Lucky, nás řidič, si dneska místo klobouku vzal bekovku a jede jako prase. Za neustálého troubení jsme tam za 45minut.
Rozhled z vrcholu majáku je úžasný. Škoda jen, že se blíží soumrak a je pod mrakem. Nicméně slúňo přece jen z pod mraků vykoukne.

Sri Lanka 2015 – Maják Dondra

Mirissa - Hotel Riverside Cabanas. WiFi opět pomalá jako slimák, ale zahradě lítají světlušky. Hold sv.Jana tady mají o něco dříve než my:)
Přesun Tuk-tukem na druhý hotel, kde spí většina výpravy. Rezervaci hotelu vedle nám před 4 dny zrušili. Tak Petr ve spolupráci s Ashokem našli jiný hotel. Ale alternativa je to dobrá. Výborné jídlo za par RS. Zatím asi nejlevnější co jsme měli. Porada, večeře, Lion, procházka na pokoj. Nastavit dírkovku a budíka ať to nepřeexponuju.
Na verandě (tam jakžtakž net jede) poslat hlášení (ani nevím, jestli ten mail odešel) a postnout fotky na Twitter. V potoku za plotem to občas divně šplouchne, asi tam něco loví. (Druhý den ráno se dozvídáme, že to je krokodýl)
Zítřejší výpravy za velrybami se neúčastníme (beztak to bude výprava 300 lodí a nahánění - to není pozorování, to je komerční hnus), takže si přispíme a pak nás čeká flaking na pláži.


1.3. Neděle - Mirissa
Dneska jsme si správně nedělně přispali. Snídaně v 9:15 na terásce hotelu. Pro změnu opět vajíčka (dnes verze volské oko) a tousty.
Pak odchod na pláž. Nejdřív jsme ji prošli, přes poledne lenošili pod palmami a k večeru se přesunuli na základnu - Catamaran beach restaurant, kde už sedí velrybáři. Dnes měli štěstí, 2 ploutve, 30 delfínů a Careta Careta. K pozdnímu obědu krevety a rýže s kupou zeleniny, mňamka.

Sri Lanka 2015 – Mirissa Sri Lanka 2015 – Mirissa – Catamaran beach bar

Mezi drinky dovádíme ve vlnách. Dneska už si dávám pozor, aby to zas nebyl vyvržený vorvaň a podřený druhý bok. Včerejší šlady vojenne se úspěšně hojí. Po příchodu na hotel správce krmí opice. Je jich na zahradě asi 20 a snaží se každá urvat největší kus bagety. Vytahuju Alču ze sprchy a pozorujem ten mumraj.
Umístit na okno pinholu a odchod na večeři. Dnes si dáme ... kari :), tady ho fakt umí dobře. A pak přesun do plážového baru. Nějací dva týpci tady hrajou na kytary. Za mne nudná brnkačka, holkám se to líbí. Mi po 3 Lionu už trochu taky. Atmosféra osvětlené pláže svíčkami, vlnící se oceán je ale super i bez piva.
Po půlnoci návrat na hotel. Opět budíme správce, ať nám odemkne bránu.
Tak tak posílám hlášení domů, komáři mne vyhánějí z terásky před pokojem (tady je WiFi jakž takž použitelná). Omylem se mi stáhly maily do mobilu. 11 kousků. Ani to nečtu, mám dovču. Dopsat poznámky a spát.


2.3. Pondělí - Mirissa, Galle
Ráno pozdní snídaně, tentokrát bez vajíček. Večer jsme si objednali string rotu s kari a kokosovou posypkou. Pak flaking na pláži a dovádění ve vlnách. Dnes se ztrátami - jedna velká nás pěkně semlela. Alča ryla hlavou dno. Je ale OK, až na modřinu na pravém víčku. Led z baru zabraňuje masivnějším podlitinám. Ostatní se schová pod brýle. Já taky se ztrátou květinky. Nějak mi to pochroumalo nožičku, resp. kyčel. Při chůzi celkem bolí. Jdem se léčit na pokoj, odpoledne je plánovaná procházka města Galle. Odjezd bez problému, kyčel se srovnala, oko maskují sluneční brýle.
Přijíždíme do Galle, začíná pršet. Tak tak stihnem dojít k jedné ze dvou bran a déšť se mění v pořádnou, hodinu trvající, bouřku. Po bouřce procházka po hradbách, kuk na západ slunce a pak setmělým městem hledat funkční restauraci. Bouřka způsobila blackout. Fungují jen tam, kde mají vlastní diesel. Ještě že jsem sbalil do batohu baterku. Jídlo nenacházíme, hadérkový obchod ano.

Sri Lanka 2015 – Maják v Galle po bouřce

Po návratu do Mirissy jsou první tři pokusy o ulovení jídla neúspěšně. Všude zavírají v 9. Hulič v baru na pláži nám nakonec dělá rýži a kuřetem a hranolky. Ještě že má Lion. Po jídle razíme vedle do baru na diskotéku na pláži. Sice mne při tanci bolí kyčel z dopoledního vlnomlení, ale Lion zabírá a křepčíme nejdřív v písku, pak přímo na pláži v příboji.
Před půlnoci jdem spát. Opět zvoníme na vrátného, opět příběhl vazaje si sarong.


3.3. Úterý - Kosgoda, Colombo
Návštěva záchranné stanice pro želvy v Kosgodě. Hejna jedno až třídenních želviček (8 druhů Karet) připravených k vypuštění do moře. A pak několik zachráněných poraněných dospěláků o které se tady starají. Přítomnost školního zájezdu je samozřejmostí :)

Sri Lanka 2015 – Kosgoda

Cestu do Colomba nám krátí vysílání rádia Mundo - z Petrova notebooku natažený kabel do Hi-Fi sustavy autobusu. Po příjezdu oběd a nákupy APRICO Supercentre. (Takovy místní hyper-super ala naše TESCO). My jsme si koupili druhy kufr, ať máme do čeho nabalit čaje, koření apod. Doprava v centru Colomba je děs a běs. Auta, busy, motorky ve třech pruzích, mezi tím se motají spousty Tuk-tuků. Celé to tvoří troubící chumel. Používat klakson se tady asi učí v autoškole na první lekci. Pražákům by se to mělo promítat, když si stěžují na zacpanou Jižní spojku.
Na letišti jsme vysadili holky moravačky, bohužel si kvůli práci nemohly prodloužit pobyt jako zbytek výpravy. A vydáváme se na cestu do Kandy. Už zase. 100 km a 3,5 hodiny. Kdyby jel Lucky podle předpisů tak by to bylo snad 5.
Kandy, hotel Green Woods stejný pokoj jako minule - deža ví. Ráno budou opice. Večeře v restauraci, kolem které jsme minule 4x šli a vypadala jak u snědeného krámu. Teda ona tak vypadá pořád, prázdné pulty v přízemí. Nicméně v třetím patře slušně vaří. Rýži :) Skype domů. Jdem spát nadlábnutí a spokojení. Venku zas řvou opice i nějaké žáby. Spaní ve "stanu" má něco do sebe. Akorát musím zabít toho komára, co se probojoval pod růžovou moskytiéru.


4.3. Středa - NP Knuckles Range, trek buší
Ráno snídaně s opicema, pak odjezd do NP Knuckles Range na trek horskou krajinou.
Cestou nabíráme průvodce a jeho pomocníka (tady má každý pomocníka) a už stoupáme horskými cestičkami k výchozímu bodu.
Odsud vyrážíme na trek džunglí, mezi rýžovými poli, plantážemi kávovníku a nádhernými panoramaty až k první zastávce u horské tůňky, kde je koupačka a chlazení nohou. Následuje další stoupání s několika zastávkami na odpočinek a kocháni se krajinou k vodopádu, kde je obědová (překvapivě zase rýže, tentokrát tam je dokonce celá spodní nožka kuřete) a koupací pauza. Zouváme boty, já při tom odtrhuju horskou pijavici (krev mi teče asi 15 minut) a jdeme se zachladit do tůňky.

Sri Lanka 2015 – Knuckles Range Sri Lanka 2015 – Knuckles Range, vodopád

Po obědě nás čeká výstup do jednoho ze tří místních základních táborů, které slouží jako základny pro túry po zdejší nádherné krajině. Obsluha tu není, čaj nebude :(
Vyrážíme směr autobus, cestou slyšíme hřmění a na horách v dálce pozorujeme déšť. Snad nás to nechytne, bundy a pláštěnky jsme ráno nechali v busu. Autobus nacházíme u hinduistického chrámu. Po prohlídce odjezd.
Do Kandy se vracíme za soumraku. Venku (slovy Bohumila Stejskala) zase chčije. Po sprše odchod do města vybrat peníze z bankomatu, večeře v oblíbené restauraci. Část výpravy, ta více zničená, si nechává poslat na hotel pizzu a špagety (Alča), taky jsou pálivé :D. Pak jdem spát. Venku je nějaký bordel, opice mlčí, zato se dost vzteká místní pes. Než se ozve rána z pušky a vše utichne.


5.3. Čtvrtek - úplněk = Poja - Dambulla, Sigyria
V 5 ráno mne budí zvuk modliteb z chrámu, který se nese údolím. Po tradiční snídani s opicema (palačinky a rotu s kari čočkou) odjezd do chrámu v Dambulle a Sigyrii. Cestou projíždíme Matale. Takový mumraj, jaký tu v průběhu Pojí, panuje, nelze s ničím srovnat. Snad jen mírně s grand bazarem v Istanbulu.
Zastavujem u dřevěné boudy u cesty, ve které místní zemědělec prodává ovoce a kupujem si 1/8 nu JackFruit, největšího ovoce na světě. Vůně i chuť jsou ... takové zvláštní, exotické. O hygieně prodeje a porcováni se snad asi nedá ani mluvit. V Bruselu by se z toho posrali jen při pohledu. My se z toho možná poserem zítra.
Dambulla. Výstup ke skalnímu chrámu je peklo. Slunko peče ze shora, skála sálá zespod. Pot z nás teče, ale chrám stojí za to. V jednotlivých jeskyních Buddha 100x jinak, ale skalní malby na stěnách a stropech jsou hezké.

Sri Lanka 2015 – Dambulla – Skalní chrám Sri Lanka 2015 – Dambulla, buddha

Před výstupem na Lví skálu v Sygiryii se posilňujeme obědem v nedaleké restauraci Hungry Lion. Příznačný název, hlad máme jako lvi. Sendviče jsou vynikající. V krámku u cesty pak kupujeme v nedaleké dílně ze dřeva vyřezaného gekona.
Procházka zahradami pod skalou je příjemná, větřík fouká, stromy stíní, opice pózujou. Před námi se tyčí Lví skála. 200m vysoký masivní šutr roste z buše. Pokud byl výstup na Dambullu peklem, tak výstup nahoru po rozpálených kamenných schodech je kombinací předpeklí a pekla. Litr a půl vody v nás mizí ještě před dosažením Lvího schodiště. Následně je vyplaven ve formě potu.
Někde uprostřed této cesty, jsou dvě točitá schodiště (plná školáků, jak jinak), kterými jsou přístupné skalní malby Sigyrijskych krásek. Ještě že tu mají systém "jedním schodištěm nahoru, KochKoch, druhým dolů."

Sri Lanka 2015 – Sygiryia Sri Lanka 2015 – Sygiryia, schody

Po krátkém odpočinku na plošině a zapsání odpovědí pro uznání jediné mysteryCache na ostrově, procházíme kamenným schodištěm lemovaným dvěma lvími tlapami a míříme na další schody. Tentokrát jsou kovové, kotvené do boku skály. Nic pro slabé nátury. Nezbývá než doufat v úsudek projektanta a koeficient bezpečnosti při výpočtu zatížení, já bych jej dal minimálně 20. Místní to beztak to švajsli jen tak, bez projektu, z toho co bylo po ruce.
Cestou jsou vidět původní schody vytesané do skály, kolik lidí tu v minulosti asi spadlo dolů?
Davem školáků jsme vyflusnuti nahoře. Och ty panoramata. Nádherný rozhled do okolí, všude samá zeleň a buše. Navíc tady příjemně fouká, uschne pot i mokrá trika. Dorážíme druhý litr vody.

Sri Lanka 2015 – Sygiryia, nahoře Sri Lanka 2015 – Sygiryia, pohled shora

Pak procházka po tom, co zbylo z paláce krále Kasapi - kamenné obrysy základů a další schody.
Při odpočinku na jedné ze zdí si Alču fotí školou povinné dívky, pak chtějí i kluci. Vzdává odpočinek a zdrhá pod má ochranná křídla:D. Stejné se na nás (myšleno všechny přítomné bílé tváře) pořád smějou. Začínám tušit, jak se asi cítí ty opice dole v zahradách.
Jirka nahoře požádal Terku o ruku. Romantika jak prase kterou kazí davy lidí okolo.
Cesta dolů je ještě větší HardCore, kovové schody se táhnou nad volnou propastí, indiánská mládež všemožně předbíhá, tlačí se a tak podobně.
V autobuse se čeká na Jindru, šel se projít k Buddhovi, který byl vidět shora. Mezitím nám Hanka říká, že tady dneska bylo málo lidí. Neumím si to představit za "běžného provozu".
Cestou domů projíždíme večerním Matale. Na ulici je ještě větší brajgl než ráno. Hlavní cesta se změnila v pěší zónu, do toho se proplétají auta, všude přítomné Tuk-tuky a náš autobus. Příslušníci dopravní policie zuřivě pískají, mávají rukama. Tomu odpovídá i výsledek - všichni stejně jedou, jak se jim zlíbí.
V jednu chvíli míjíme pouť - kolotoče přeplněné. Vídeňské kolo připomíná 16 zavěšených Tuk-tuků, po konstrukci lezou jako veverky dva místní, aby se to vůbec točilo.
Pak už cesta ubíhá rychle. Průměrná rychlost skoro evropská, 50km/h namísto třiceti. S tím ale, že Lucky jede jako hovado. Ještěže to Alča zaspala.
Na hotel přijíždíme o půl 10 večer. Na cestě z hlavní k hotelu nám přes cestu přeběhnul dikobraz. Co to asi znamená. Rýže a kari, Ginger beer (místní zázvorová limča, Liquor shopy mají zavřeno, Poja), postnout fotky na Twitter, probrat plán na zítra a jdem spát.


6.3. Pátek - Spice garden, Kandy
Ráno sbalit na přesun. Ještě že jsme koupili ten druhy kufr. Pak odjezd do Spice Garden. Krátká procházka s výkladem o koření, které zde na Srí Lance roste. Ukončená předváděčkou alá AmWay. V průběhu ni vedle na stromě piští Burundu, tak ty večerní zvuky v Kandy a jinde nebyli ptáci. Sice jsme koupili nějaké Ayurweda lektvary pro Alčinu mamku, ale jinak zabitý čas a zbytečných 5hodin v autobusu.
Po návratu do Kandy rozchod. Vyrážíme do Odelu na hadérky. Překvapivě toho mam víc než Alča, jsem se nějak rozshopoval.
Pak procházka na nádraží. Cestou kolem placu u ClockTower míjíme demonstraci příznivců bývalého prezidenta. I sám hlavni hrdina tam řeční. Sice tomu nerozumíme, zní to ale jako Goebbels. Shromáždění obcházíme obloukem a míříme v nádražní budově. Zajímavě řešená, ukazatele a nápisy pochází z dob kolonií a stojí za to. Hlavně odjezdový "Pragotron". Při čekání na odjezd nejbližšího vlaku (rychlík do Colomba) pozorujem zdejší kulturu a styl cestování. Kontrola jízdenek při vstupu na peron a tak. Vlak má jet 16:05. Je 16:10 a ještě není přistaven, ale něco se děje. Z dopravní kanceláře se trousí zřízenci. Vlak konečně dojel. Podle davu lidí co vystupují, je to je pendl Colombo-Kandy. 7minut zpoždění na zdejší poměry je načas. ČD mohou závidět.

Sri Lanka 2015 – Kandy, nádraží Sri Lanka 2015 – Kandy, příjezd vlaku

Balíme to a přesunujem se směrem k místu odjezdu busu. Cestou nákup na zítra, sváča v Bakery House. Pak odjezd zacpaným Kandy (demonstrace furt trvá) do Dallhousie odkud máme v plánu vyrazit na noční tůru na Adam's Peak.
V autobusu opět vysílání rádia Mundo, písničky na přání. Komentáře jako obvykle velmi vtipné.
V 19:09 opouštíme hlavní cestu a odbočujeme na B328, která se vlní v horách mezi čajovými plantážemi. Cestu nám osvětluje měsíc v úplňku a dálkové světlomety, jinak vidíme jen tmu a tušíme propast po pravoboku. A míjíme se na milimetry s linkovými busy (jezdí jak ďábli) a náklaďáky se sklizeným čajem i Tuk-tuky.
Chvilku po 10 dorazíme vyklepaní jak startky do hotelu Punisi. Restaurace ve 4. patře bez výtahu. Schody jsou asi další příprava na zítra.
Porada a spát. Nahoru s jde NonGrupir, tedy každý jak chce.


7.3. Sobota - Adam's Peak
Budík v jednu ráno je hnuuuuuuus. Ještě chvíli ležíme, pak zabalit batoh a chvilku po půl 2 vyrážíme od hotelu směr kopec. Pár minut po 2 jsme u začátku stezky u ležícího Buddhy (cca 1600m.a.s.l.) a brány a začínáme šplhat na první schody.
Stoupáme holými zářivkami osvětleným schodištěm lemovaným krámky s občerstvením, suvenýry i menšími kláštery a modlitebnami či noclehárnami pro poutníky. Moc jich tu zatím není, vypadá to nadějně. Možná stihnem východ slunce na vrcholu. Každou chvíli místní WC = smrad nás pohání výš a výš.

Sri Lanka 2015 – Adam‘s peak, schody Sri Lanka 2015 – Adam’s peak, východ slunce

Za 2 hodiny jsme v 1835m.a.s.l. a potkáváme v jedné z čajoven Hanku a Rozi, které vyšly v jednu, jak si dávají hrneček horkého čaje. Dáváme si taky, výjimečně slazený. Zpocená záda chladnou a do nás se pomalu dává zima (docela fouká) tak raději společně pokračujeme.
Po chvíli dav poutníku houstne a postup nahoru se zpomaluje, až se úplně zastaví. Využíváme příležitosti a postupujem v protisměru (ano, předbíháme). V jednu chvíli potkáváme Vlaďku, Vaška a Kubu jak stoji v řadě. Prohodíme jen pár slov a makáme vzhůru než nás někdo nařkne. V 2100m.a.s.l. se zastavuje i tento postup. V protisměru už se vrací moc poutníků, kteří kušní.
6:23 vychází slunce a my se stále nehýbeme z místa. Sice nejsme nahoře ale i tak je to kouzelný okamžik. Z chrámu nad námi jde slyšet zpěv místních poutníků. Chvilku po 7 jsme cca 50m od vstupu do chrámu ze kterého vychází spokojený Jindra. Pokud nechcem požehnání a zazvonit si na zvon, máme prachsprostě předběhnout. Dežurny u vstupu prý sice bude kušnit ale, jestli chcem vidět chrám tak nám nic jiného nezbývá. Přelézáme zábradlí a svižným tempem berem několik desítek (cca 40) schodů a vcházíme na horu. Dežurný kušní, po vysvětlení že jen tejknem luk a pikčrs dává pokoj. 2240m.a.s.l.. Vylezli jsme někdy pěšky tak vysoko? Ne. Další NEJ této dovči.
Nahoře je jedna budka s Buddhou, zvonice a to je všechno. Věřím ale, že pro buddhistu je to svaté místo a několikahodinovou frontu si rád vystojí.
My se kocháme panoramaty, výhledy. Pár fotek a míříme dolů. (půl 8 ráno)

Sri Lanka 2015 – Adam’s peak, chrám Sri Lanka 2015 – Adam‘s peak, nahoře

Nahoru to bylo místy náročné, dolů je to po chvíli peklo. Netrénované stehna, lýtka a kotníky se ozývají, když se zastavíme na odpočinek, tak se nám kepou nožičky jak telátkům. Vypadáme asi dosti zbědovaně, když nám malá srílanská holčička cupitající svižně vzhůru dává bonbón na posilnění :) Raději už nezastavujem a schod po schodu klesáme. Ve spodní části trasy přibyly otevřené krámky i lidi.
Na hotel dorážíme o půl 10. Ještě stihnem snídu. Převážná část účastníků tady již sedí (nevydrželi čekání a vrátili se) a varuje nás před zlou karmou, zvlášť Kuba, který se na vrchol těšil. Všichni 3 jen pokývem hlavou a jíme dál. Omeleta mňammňam, toust klasika. Osprchovat, odlovit nedalekou kešku (a prohodit pár slov s local guidem, po zjištění že jsem Čech se ptá po slivovici :D), zabalit a nástup do busu směr letiště. 12:00 odjezd.
Teprve teď vidíme v pravé kráse kouzla cesty sem. Navíc jedem (a já sedím) na "škarpové" no spíš srázové straně, tak to mam z první ruky. Alča dříme. Cesta na Adam's peak ji dočista vyšťavila. Hanka nám bookla pokoj v Negombu. Sice jsme tam vůbec nechtěli, ale vidina krásných pláži na jihu u Mirissy ustupuje pragmatismu a obávám z dalších 4 až 5 hodin na cestě.
V 7 večer jsme na letišti (cesty v centrální části Srí Lanky jsou děsné, dlouhé úseky se navíc opravují nebo stavějí nové). K tomu par zastávek - JackFruit, fotopauza vodopádu, oběd a tak.
Loučíme se s ostatními účastníky zájezdu a jdem sehnat taxi směr Negombo. Cena 1500 na to zapomeň. Zkouším nabídnout 1000, zlatý střed 1200 vyhrává. Tuk-tukem nejedu, nejsem sebevrah.
Hotel StarBeach. Po úvodních zmatcích s rezervací pokoje (všechno sedí kromě jména) odchod dolů do restaurace na pivo a večeři. Pak vybalit sprchový gel, umýt se, nahlásit se domů, namazat nohy opodeldokem (už začínáme cítit svaly na lýtkách, já věděl že to nebude bez následků) a v půl 10 už spíme. Ty 2 hoďky minulou noc a pár zdřímnutí v busu bylo málo.


8.3. Neděle - Negombo
Pozdni vstávání, poklidná snídaně na verandě s výhledem na pláž. Na palmách naproti se prohání Burundu, na druhé se sluní gekon. Pak kouknout na pláž- Mirissa to není, ale dá se. A pak zpět do postele, při chůzi bolí nožičky - hlavně lýtka.
Cácháni se v moři. Hyc jako prase. Voda je tak teplá, že vůbec neosvěží, tak se nám tam ani nechce. Lenošení na lehátkách pod palmami.

Sri Lanka 2015 – Negombo, pláž Sri Lanka 2015 – Negombo, západ slunce

A je to tady. Dostal jsem sračku. Takže se držíme u hotelu (čti WC). Po 14dnech na Srí Lance je to dobré skóre. Mohlo si to břicho ale odpustit. Aspoň že to vyšlo na necestovací dny. Beru si Endiaron, pokud nezabere, nasadím tropická antisračkoika. Jo a k večeři místo krevet, na které jsem se těšil, suchá rýže :( Začíná mi taky lézt krkem jako Alči.
Západ slunce na pláži. Kýčovitě nádherný, ale tohle se mi neokouká.
Do nalezené kešky (naštěstí je 150m od hotelu) umístěny dva GeoCoiny, z toho jeden náš svatební. Uvidíme, kam všude bude cestovat.
Namazat opodeldokem lýtka (celý den bolí jako čert) a spát, zítra nás čeká balení a odjezd domů. Už se těšíme na rohlík se salámem a svíčkovou :D
Pod moskytiérou je hyc, nemůžu usnout. Mimo ni tu litaj komáři. Dilema vpravdě hamletovské. Aspoň dopíšu cestopis za poslední 2 dny.


9.3. Pondělí - Negombo
Probuzeni před půl 4 ráno. Začal mi pořádný průjem, zimnice, pocení, prostě hnus. Nemůžu pořádně spát. Nasazuju Eucefuryl, průběžně piju, ale ráno v 8 jsem stejně vyřízený. Takhle jsem si poslední den na Srí Lance nepředstavoval. K snídani čaj, suché tousty a dvojitou dávku Eucefurylu. Prodlužujeme checkout na 6 večer. Doufám, že to do té doby přejde. Celý den trávím průběžně v posteli a na WC. Takhle blbě mi už dlouho nebylo. Ranní kocovina po brutální kalbě je slabý odvar. Tohle mne chytnout v průběhu cest, tak nevím, jak to dopadlo. Pokoj bez klimatizace, který by jinak byl fajn, je peklo. Alča se mnou drží basu a taky odpočívá a průběžně o mne pečuje.
Kolem 4 sračka polevuje, ale furt je mi blbě. Začínáme balit, venku se nějak honí mraky.
Před 6 odchod z pokoje, zaplatit. Těch 1600RS navíc za pozdní checkout za to rozhodně stálo. Po zaplacení přesun na pláž na západ slunce. Dneska zapadlo do mraků. O půl 7 na nás měl čekat objednaný taxík před hotelem. Nečekal. Nedorazil ani 6:40. Asi srílanské "NoProblem". Berem kufry a prvního Tuk-tuka na kterého narazíme. Je to "nákladní" :) prostě má vzadu místo na kufry. Za 1000RS, nemám sílu smlouvat tak to berem. Chvilka kličkováni po uličkách Negomba, pak mezi auty na hlavní a v 7 jsme na letišti. Sice v nějaké NoEntry zóně, ale jsou tu další 4 Tuk-tuky a ostraha to neřeší. Tak my taky ne. K terminálu je to 150m pěšky.
Zavazadla, checkin - tugedr baj d vindou plis, tentokrát opravdu. A na oba lety:). Poslední fifníky (1300RS, zloději) utrácíme za zabalení nového kufru. Je to hadrák Made In China, taky by se mohl při "opatrné manipulaci" rozpadnout. To nehodláme riskovat. Je plný čajů. Při nastupování poslední nádech tropického vzduchu. Na severovýchodě se blýská. Snad tomu uletíme. Bylo to krásné, ale zůstávat tady kvůli počasí se nám fakt nechce. Už se těšíme domů. Plus mínus minuta odlítáme na čas. Máme výborné sedadla úplně vzadu v letadle. Za náma je už jen zázemí pro personál = jídlo máme jako první (mám hlad, riskuju maso a zeleninu k večeři) a hlavně za mnou nemůže sedět protivný Bulhar. A že jich tu zase je.
Mezipřistání na Malé. Venku je tma, nic není vidět. Teda kromě měsícem osvětleného moře když se dostanem pod mraky. Alča klasicky už nějakou dobu spí, já dopisuju poznámky.
Odlet z Malé. Jdu si zdřímnout. JetLag aj tak bude nemilý.


10.3. Úterý - Přílet, Istanbul, Praha
Přílet do Istanbulu na čas, máme 3 hodiny, než nám to poletí. Přesunujeme se na již odzkoušené měkké sedačky u gate216.
Odlet taky v pohodě. Cestou máme zrychlení, takže přistáváme o půl hodiny dříve.
Pak vtipná vsuvka s novým kufrem. Už jsme chtěli jít na reklamace, že nám jej ztratili. No prostě jsme jej nepoznali. Objel výdejní pás asi 40x.
Taxíkem do práce pro klíče od domu a auto. Po cestě domů nákup. V poledne odemykáme dveře bytu a já nastavuju topení na 23stC. K obědu vídeňské párky, pak krátký dřímáček, no krátký. Do 5 večer, cestování nás zmohlo. Ještě nás čeká vybalit kufry, vyprat, zalogovat kešky, dopsat a publikovat cestopis a tak podobně, ale to má čas.
;  
Vaše názory a komentáře: 1 ;  Zobrazeno: 11943 x ;  Hodnoceno: 5 x ;  Hodnocení článku : Hodnocení článku:100%

Hodnocení článku: 1 2 3 4 5

Vaše názory a komentáře (1)
Petr KLOSKO
#270: 31.03.2015 ; 22:09:31
Galerie nšich fotek ze Srí Lanky je na http://fotosrilanka.klosko.net. Jméno a heslo odesláno účastníkům mailem.
 

Přidat komentář
Jméno
E-Mail
Zadejte třetí čísici z čísla Zadejte třetí čísici z čísla
Pokud očekáváte odpověď na Vámi vložený komentář, zadejte Váš e-mail.
Vložením komentáře souhlasíte s pravidly.